BEZPLENKOVÁ KOMUNIKAČNÍ METODA - BKM

Název Bezplenková komunikační metoda jste určitě už někdy slyšeli, ale víte, co tahle metoda přesně obnáší? Zajímají vás tipy a triky, jak ji zvládnout konkrétně s Vaším dítětem? Nebo se o ní chcete jen tak něco dozvědět pro zajímavost? Tak to se směle vrhněte do následujících řádků plných jak teorie, tak 10 měsíční praxe s touto metodou. 

Na začátku jen pro info uvádím, že mám své první dítě (aktuálně má Jonášek 10 měsíců) a že se jedná jen o moje zkušenosti doplněné postřehy z různých článků, facebookových skupin (https://www.facebook.com/groups/173289952831121/) a literatury (viz. níže).
Často se mě ptáte vy, nebo třeba lidi na ulici. Typické otázky jsou tady i s odpověďmi.

Jak jsem se o Bezplenkové komunikační metodě (dále jen BKM) dozvěděla a kdy?

Dozvěděla jsem se o této metodě jen něco málo a to díky knížce Lucie Harnošové - 10 Principů kontaktního rodičovství. Více o knize a Kontaktním rodičovství najdete tady: http://radostsdetmi.cz/kniha-kontaktni-rodicovstvi/predobjednavka-ukoncena/.

Knih nelze nyní objednat, ale je k mání v brněnské prodejně Brány ke zdraví, nebo u mě k půjčení. 

Podle mě je kniha super v tom, že Vám zůstane po ruce. Takhle e-book zapadne někde ve Vašem notebooku, časem zapomenete, že jej máte. Pokud chcete, můžete si do knihy napsat svoje poznámky a postřehy. Můžete ji půjčit třeba babičkám a dědečkům, které chcete něco o Bezplenkovce nebo Kontatkním rodičovství naučit.

Dozvíte se zde taky informace o společném spaní s dětmi, o nošení dětí, o kojení,...

Existuje i odkaz na e-book, který je zdarma ke stažení zde: http://lucieharnosova.cz/ebooky/

Tenkrát jsem si říkala, že je to trošku utopie. Už se vidím, jak jako novomatka prvorodička běhám za dítětem s kýblem, hodinkama a spousta časů a moje nervy v háji. Nějak jsem si to u sebe nedokázala představit, ale maminky, které to praktikují, jsem nezavrhovala. Osud nebo spíš Joník tomu chtěl ale jinak. Bylo to asi 14 dnů po jeho narození. Zrovna se probudil, takže byl čas na přebalení. Tehdy jsem nejčastěji přebalovala v koupelně na pračce. Tu máme hned vedle vany a umyvadla. Malýho jsem vybalila a k mýmu údivu byl suchej, což se stalo už poněkolikáté. Jak ho tak vybaluju, najednou se rozčůral. Říkala jsem si, to už asi není náhoda. Říkal mi o tom stejným i Jirka, že se mu to taky stalo. Takže jsme se domluvili, že ho vždycky vybalíme a podržíme v klubíčku nad vanou nebo umyvadlem. Dařilo se nám to myslím si že dobře. Kakání jsme chytali na 95% a čurání tak na 70%. Dělala jsem si sama malej výzkum. Pamatovala jsem si, že děti při spaní nečurají. Tak jsem zkoušela ho dávat spát bez plenky. Trošku to ve mě hlodalo, co by kdyby, tak jsem ho alespoň podložila klasickou čtvercovou plenou. A ejhle z 10 pokusů se budil 10 krát suchej. Nevěřila jsem vlastním očím. Mamka se tomu tehdy vysmála a Jirka to bral spíš jako náhodu. 

Pomohl mi pak článek o tom, jak děti mají stejný instinkt jako zvířata. Ta když se narodí a nutí je to na malou nebo velkou potřebu, vždycky odkráčí pryč ze svého hnízda, i kdyby měly jen pár posledních sil. Se stejným instinktem se rodí i děti. Již od narození ovládají svoje svěrače a není tedy pro ně přirozené čůrat a kakat do vlastní plenky. To my dospělí je na ně přeučujeme, ony si na ně zvyknou a pak je zase odnaučujeme z plenek na nočník a velký záchod. Což se rodičům často hned nedaří tak, jak by chtěli. 

Můžu Vám ještě doporučit knihu od Ingrid Bauerové Bez plenky.

Jak Bezplenkovku praktikujeme?

Ze začátku jsem pořídila kyblík, který jsem měla vždy po ruce. Měli jsme ho vlastně už dřív doma, takže to byla vlastně nulová investice. Začala jsem víc a víc sledovat signály, které mi Joník dával (to je možnost č. 1). Říkáte si jaké signály může novorozenec dávat? Bylo to hlavně takové hlasité mručení, kroucení nožičkama a natahování nohou, neklidnost a nebo rozrušenost. Pokud signály nepřicházely nějak pravidelně, v intervalech jsem jej z plenky vybalovala a v klubíčku jej držela nad kyblíkem, záchodem nebo umyvadlem. Pravidelně se vyprazdňoval hlavně po spaní a před/při kojení. Zajeli jsme si tak po pár týdnech už svůj systém, který fungoval skoro na 100%. Byly totiž chvilky, kdy byl Joník zabraný do hry, kdy jsem jej nemohla vybalit, když potřeboval (v autobuse, při nakupování, ve výtahu). Postupně si Joník zvykl tak, že i když cestou MHD mrčel, vydržel nakonec až dojedeme domů. 

Jak z toho byla ze začátku naše rodina a známí vyjukaní a dost skeptičtí, najednou otočili o 180 stupňů. Chválili Joníka, jak je šikovný, že už chodí na nočník ve 2 měsících, že šetří rodičům čas a peníze. Když ho poprvé držela nad kyblíkem babička, byla z toho tak nadšená, že skákala málem do stropu (a to už špatně chodí, protože má zdravotní problémy s páteří a plotýnkama). 

Tatínka to ze začátku trošku otravovalo, když ho musel třeba u fotbalu vysazovat nad kyblík, ale teď je za to nejvíc rád.

Co když dítě i přesto čurá do plenky?

Pokud se stane, že se Joník počůrá do plenky, snažím se ho co nejrychleji přebalit a vysadit ho. Rozhodně ho za to netrestáme. Čím je Joník starší, tím víc to pochopil a počuraných plenek je opravdu minimum. Kakání teď chytáme až na výjimky na 99%. Výjimečnou situací je nemoc (průjem z léků), lenost rodičů nebo situace, kdy ho nelze vybalit (spěcháme, venku sněží a není kam dítě položit - např. v lese).

To teď sebou všude vláčíte ten kyblík?

Na to se mě často ptáte. Není to tak. Aspoň u nás ne. I když ze začátku jsem nad tím přemýšlela a dost vážně uvažovala. Vlastně jsem si i narychlo koupila skládací misku na e-bay, ale co se nestalo. Přišla mi sice skládací miska, ale měla průměr asi 9 cm, kam by se Joníkův zadek nevešel ani těsně po narození. Takže nepraktičnost mě naučila vynalézavosti. Takže s malým čůráme všude, kde to jde. Ideální na to je léto, to můžete vlastně kdekoliv, dítě rychle vysvlečete a je to. V zimě už je to horší, ale jde to taky. Všude kolem jsou taky veřejné záchody, kavárny s WC nebo nákupní centra. Je to jen o tom, že když se chce, tak všechno jde. 

Tím, jak Joník přibíral, začalo být držení nad kyblíkem už občas fyzicky náročné. Díky bohu začal Joník kolem 6. měsíce sám sedět, takže přišla řada na nočník. Ten se mu zalíbil už od začátku, takže už mi nehrozí tenisové lokty - oboustranně.

Jak mám dát dítěti vědět, že teď je čas na vyprázdnění?
Je to snadné - určete si slovo (někteří mají třeba i melodii, básničku - takže fantazii se meze nekladou, hlavně aby to bylo funkční), které vždy při tom uděláte. Nejčastěji jsou to citoslovce jako tsss, eee, aaa, čččč.
My jsme je ze začátku říkali hodně zřetelně nahlas, potom už jen šeptem a teď už kolikrát ani není třeba. Sám přesně ví, co je potřeba udělat. :)

Jak praktikujeme BKM v noci?

Jednoduše. Spíme všichni 3 (často i 4 - společně s kočkou) v jedné velké posteli. Když se Joník probudí, nemusím vstávat k postýlce, nebo dokonce jít k němu do jiného pokoje. Měla jsem tedy u postele (na čele postele) položenou velkou šlehací mísu (kyblík byl moc vysoký), když se Joník v noci probudí, většinou se jedná o potřebu vylučovat spojenou s hladem. Takže ho nad mísou přidržím v klubíčku a brzy je po pláči. Po několika týdnech ale začal propadat v hysterický pláč, když hned po probuzení nedostal prso. Zkoušela jsem teda párkrát dát mu prso, u toho ho vybalit z plenky a dát pod něj mísu. Jenže aby to bylo dostatečně rychlý a pro nás oba pohodlný, musela bych být chobotnice. Proto jsem si řekla, že pro nás všechny bude lepší, když se v klidu vyspíme a budeme mít pár mokrých plínek. Pračka i já to přežijeme. A co se nestalo, Joník se přestal budit s pláčem, protože zjistil, že hned jak mi dá vědět (mručením, občas kopnutím, jindy přitulením), že je vzhůru, dostane prso s mlíčkem a brzy zase usne a bude dobře.

Je možné začít s BKM kdykoliv?
Děti jsou jako houby, jsou připravené se učit. Jen jim dejte šanci. Každé dítě, každý rodič je jiný, jedinečný, takže je to jen na Vás, kdy a jak začnete. Myslete jen na to, že to má být ku prospěchu, nenuťte se do ničeho, co je Vám proti srsti a nepříjemné.

Kdy asi tak bude Joník úplně bez plenky?
Na to se mě ptají lidi hodně často. I ti neznámí, co nás potkávají na ulici a podiveně sledují, proč proboha to malý dítě svlíkám v parku. Odpověď je taková, že to bude tehdy, až na to bude on sám připravenej. To nikdo neví, kdy to bude. Rozhodně ho do toho nebudeme nutit. Prostě až to přijde, tak to přijde.

Jaké výhody má podle Tebe BKM?

• snížení počtu počuraných plenek;
• snížení možnosti opruzenin (Joník je bez opruzenin a to preventivně ani nemažu);
• zlepšení komunikace s Vaším děťátkem;
• zkrácení doby přebalování;
• zrychlení přechodu při zvykání na nočník;
• celková větší pohoda dítěte;
• zanecháváte mnohem menší ekologickou stopu;
• šetříte svůj čas, svoje peníze;
• menší plačtivost;
• možnost většího zapojení tatínka do péče o dítě.

Každý si tu svoji výhodu musí najít sám. Jsou lidé, kteří neuvidí žádnou výhodu, i to je možný.

Vychytávky k BKM
Pokud si říkáte, že je to fakt opruz několikrát denně dítěti sundávat tepláky a zase oblékat, stačí si pořídit návleky, které Vám to ulehčí. Máme doma několik druhů - lehčí na léto a teplé dny, pletené na zimu, které opravdu zahřejí.

Dá se koupit speciální kyblík na BKM (čínský nočník), ale podle mě jsou to zbytečně vyhozené peníze. Vystačíte si se šlehací mísou, maminky taky používají menší kyblíky od Primalexu, menší kyblíky na úklid nebo na písek, apod.

Vyrábí se i speciální odklápěcí tepláčky, tzv. "rychloprdky", kde rozkrok jen odklopíte a dítě se tak může rychle vyčůrat.

Snad je pro Vás tenhle článek inspirací a možná i návodem, jak jinak ještě můžete se svým miminkem, které ještě nemluví, komunikovat. Myslím si, že bezplenkovka může vyhovovat opravdu každému, pokud si ji přenastavíte tak, aby Vám pomohla a stala se tak Vaší běžnou součástí. 

Jestli s ní máte jakékoliv zkušenosti, budu ráda když se o ně podělíte dolů do komentáře, nebo do soukromé zprávy. 

Krásné podzimní dny všem. 
Kam.