KOJENÍ - FÁMY, MÝTY, PRAVDY, RADY, TIPY A ZKUŠENOSTI

Protože se kolem mě čím dál častěji rojí maminky, které nemohou kojit z nejrůznějších důvodů, nebo mají s kojením spoustu problémů, rozhodla jsem se sepsat tenhle článek, který i kdyby jen jedné mamince jakkoliv pomohl, budu moc ráda. 

Pro některé maminky je to stres ještě před porodem, jiné maminky se na něj těší, jiné maminky by nejraději kojily až do 6 let. Táborů je několik, ale kde je pravda, do kdy je ještě kojení prospěšné? Jak je to s předním a zadním mlékem? Je mléko jen na žízeň, nebo i na hlad? Kdy a jak poznám, že se chce dítě kojit? Čtěte dál a dozvíte se víc.

Začnu tím, jak vůbec ke kojení přistupovat před samotným kojením. Je dobré už v těhotenství zjistit, jaký postoj ke kojení vlastně zaujímáte. Sama jsem se setkala s několika nastávajícími maminkami, jenž dopředu věděly, že kojit nechtějí. Nemá cenu tyhle maminky odsuzovat, je to jejich svobodné rozhodnutí a cesta, kterou si samy zvolily a jsou ochotné nést následky. V Americe je tento trend nyní hodně in. Maminky hned po porodu dostanou injekci pro zastavení laktace a jejich miminka jsou od prvního dne na umělém mléku.

Musím taky zmínit fámu, že některé maminky prostě kojit nemohou. Opak je totiž pravdou. Příroda to úžasně zařídila tak, že každá matka je schopna svoje mládě, resp. dítě kojit. Je jasné, že různé faktory ovlivňují nástup a rozvoj laktace, jako např. stres, císařský řez, dlouhodobé odloučení matky od dítěte a podobně. Pokud je ale matka se svým dítětem ihned po porodu, měla by se laktace přirozeně „rozjet“. Dítě by svoji první ochutnávku mléka – mleziva mělo dostat co nejdříve, nejlépe při poporodním bondingu, kdy je maminka s dětátkem tělo na tělo. První přisátí zvládne dítě naprosto samo a to díky svým vrozeným instinktům. Je to tak, ať si každý říká, co chce.

Když už se nějaké potíže s kojením vyskytnou – zánět, pálení, bolestivost, otoky, zatvrdliny, je dobré vyhledat odbornou pomoc. Mám tím na mysli laktační poradkyně, které Vás navštíví doma, ukážou správnou techniku kojení, která Vám vyhovuje a pomůže Vám zodpovědět všechny dotazy.

Co pomáha tvorbě mléka?

Existuje spousta odpovědí na tuto otázku, jen jedna z nich je ovšem ta nejosvědčenější – tou je pravidelný kontakt děťátka s maminkou, nejlépe nahé tělo na nahé tělo. Kontakt podporuje tvorbu mléka a navíc prohlubuje vztah mezi novým tvorečkem a jeho matkou. Je důležité, aby matka dostatečně pila – nejlépe neslazené a nebarvené nápoje jako je voda nebo čaj. Jiné alternativní odpovědi typu homeopatika, kojící čaje, akupunktura, černé pivo, bylinky, apod. jsou spíše na individuální vyzkoušení, často však s placebo efektem.  

Jaká kojící poloha je ta správná?

Na jednoduchou otázku jednoduchá odpověď – ani jedna poloha není správná. Je to opravdu velmi individuální. Každé mamince s jejím dítkem vyhovuje něco jiného. Někdo zvolí polohu na fotbalistu, někdo kojí jen vleže, někdo vsedě, jiným maminkám vyhovují všechny polohy. Ze začátku je dobré využít kojící polštář, který zjednoduší manipulaci s miminkem. Mohu velice doporučit stránky www.mamila.sk , které mi velmi pomohly v začátcích s kojením.  Další podpůrnou a nápomocnou skupinkou je Facebooková skupina Podpora kojení (https://www.facebook.com/groups/podporakojeni/?fref=ts), kde najdete opravdu rady z praxe, jak od zkušených maminek, tak laktačních poradkyň.

Jak často mám své miminko kojit?

Tady je taky mnoho možných odpovědí – každé 3 hodiny, když miminko pláče, na požádání, když maminka chce, 5 krát denně,… Ale která je ta správná? Musím říct po vlastní zkušenosti, že se přikláním ke kojení na požádání. Co to ale znamená? Miminka jsou velmi inteligentní stvoření a sama vědí, kdy se chtějí kojit. Zde je nutné zmínit, že mateřské mléko je jak na žízeň, tak na hlad, na zklidnění, na uspávání a pro ujištění miminka. Sama si tudíž řeknou, kdy mléko potřebují. Maminky se občas bojí, že to nepoznají. Poznáte to, nebojte! Miminka se kojí ze začátku docela často, především v noci. Není třeba dítko budit, když bude mít hlad, přihlásí se samo. Starší děti cca kolem 5. měsíce již chápou mechanismus kojení, stačí jim zatahat Vás za výstřih, zaplakat a ví, že přijde jejich vytoužené mlíčko. Nechte tedy kojící režim na Vašem miminku a Vašich instinktech a ne na nevyžádaných radách z okolí.

Jak poznám, kolik toho miminko vypilo?

Můžete své miminko před a po kojení vážit. Ale přijde mi to zbytečné a pro maminky zbytečně stresující. Ne pokaždé miminko vypije stejnou dávku a ne vždy miminko přibírá podle oněch slavných tabulek, kterými se většina pediatrů řídí. Dejte tedy znovu na svoji intuici a řešte pouze to, zda miminko přibírá v dlouhodobém horizontu a zda je spokojené. Tento ukazatel Vám toho řekne mnohem více, než nějaké číslice na váze.

Do kdy je kojení pro dítě prospěšné?

Dle WHO se doporučuje kojit alespoň 6 měsíců. Poté pokračovat s vhodnými doplňkovými potravinami do dvou let věku nebo déle. Odkaz zde: http://www.who.int/topics/breastfeeding/en/

Najdeme i zastánce dlouhodobého kojení, kteří kojí své děti třeba i do 6 let. Zde bych to nechala na každé mamince, jak ona toto vnímá a jak ke kojení přistupuje samotné dítko. Jde především o blaho dítěte, proto není třeba spěchat k odstavení dítěte. Je lepší vyčkat do samoodstavu dítěte, který prostě jednoho dne, postupně přijde.

Lidé často tvrdí, že po půl roce věku dítěte již mléko není pro dítě prospěšné. Není tomu tak. Matka příroda je prostě geniální. Okolo bradavky jsou speciální „senzory“, které ze slin dítěte dodají do mozku signál, který dle předané informace dokáže vyrobit mléko dle potřeb dítěte. Proto i dítě, které má již zavedeny příkrmy, dostane mléko vyrobené jemu přesně na míru.

Existuje přední a zadní mléko?

Dříve za dob našich maminek a babiček se tvrdilo, že se tvoří tzv. přední mléko na žízeň a zadní na hlad. Proto miminka, která se kojila krátkou dobu, byly často ihned dokrmovány umělým mlékem, protože si nedokážou vytáhnout ono zadní mléko. Dle mého názoru je to naprostý nesmysl. Stačí se podívat na řez prsním dvorcem. Mléko umí vytáhnout každé dítko, se sacím reflexem se již rodí. Tudíž je jedno, jak dlouho se děti kojí, důležité je, jak prospívají. V tomto případě je opravdu zcestné paušalizovat a tvrdit, že dítě má pít 10 minut z levého a poté 10 minut z pravého prsa a stačí. Každé dítě je individualita, a proto nechte dítě samo rozhodovat o tom, kdy má dost. Pak vypije opravdu tolik mléka, kolik potřebuje. Nedostatek mléka je většinou způsoben tím, že si maminka nevěří a nedůvěřuje, dává proto raději dítěti mléko umělé a tím přichází o kontakt a později se mléka tvoří méně. Často se také maminky mylně domnívají, že pláč dítěte je znakem hladu. Není to však jediný důvod…

Jedno z našich prvních kojení ještě v porodnici

Je nutné prsa vždy střídat?

Má odpověď je taková – je to individuální. Záleží na tom, kolik má maminka mléka a jak rychle se tvoří. Ze začátku, kdy jsou prsa hodně nalitá, je dobré prsa střídat obě při jednom kojení tak, aby se předešlo samovolnému vytékání mléka z prsou a možným zatvrdlinám, které mohou způsobit i záněty. Jakmile se ale laktace ustálí, je dobré dát na svůj pocit a preferenci dítěte. Některé matky se tak časem dostanou k tomu, že nakonec kojí jen z 1 prsu. Děti si také utvoří určité preference stejně jako u kojící polohy.

Našich prokojených 9 měsíců

Ještě před tím, než jsem vůbec otěhotněla, jsem se občas zamýšlela nad problematikou kojení, ale nijak do hloubky jsem to nezkoumala, zkrátka se mě to netýkalo, tak proč, že. Když jsem pak začala číst nějaké knížky, zjišťovat si informace přišlo tolik AHA momentů, že bych je na všech prstech nespočítala. Právě proto vznikl i tenhle článek.

Když přišlo období, kdy jsme se rozhodli, že chceme miminko, věděla jsem, že je to další „věc“, kterou chci dělat na 100% - myslím tím mateřství. Proto jsem chtěla pro miminko to nejlepší a ze všech těch informací nejlépe vycházelo kojit. Myslím si, že celkově pozitivní ladění ulehčovalo jak těhotenství, porod, tak začátky mého mateřství. Možná si myslíte, že jsem přečetla tuny knih a mraky článků, ale není to tak. Věděla jsem už tehdy, že nejvíc ze všeho chci dát na svoje instinkty. Věděla jsem, že se stačí napojit na svoje tělo, vnímat miminko a vše se poddá tak, jak má. A moje tiché přání bylo vyslyšeno. Nikdy nezapomenu na Jonáškovo první přisátí chvilku po porodu. Myslím si, že až tehdy mi seplo, co se vlastně přihodilo. Byla to transformace z holky v matku a opravdovou ženu. Ten pocit, že já můžu svoje dítě nakrmit, že díky mě roste a ukojí svůj hlad a žízeň, byl k nezaplacení. Už tehdy jsem si kojení zamilovala.

Ze začátku to ale nebylo tak růžové, jak by se mohlo zdát. Díky zdravotním komplikacím jsem v porodnici odstříkávala mléko – nikdo mi ale neporadil jak. Věděla jsem jen, že ta nateklá prsa plná mlíka musím uvolnit a že v tu chvíli můžu tomu malému drobečkovi pomoct jen a jen tím mlíčkem. Takže jsem zatla zuby a dělala pro to maximum. Když to nešlo, došlo i na slzy. Nastoupilo nedoporučované googlování, Youtube a články. A ejhle, nakonec pomohlo něco úplně jinýho. Stačilo si v hlavě přepnout na mód „tohle zvládnu“ a ono to opravdu šlo.

Milujeme kojení ve vaně...

Samotné kojení občas bolelo tak, že se mi kroutily prsty na nohou, bouchala jsem zaťatou pěstí do gauče a doufala, že Joník se o jídlo nejbližší 3 hodiny nepřihlásí. Došlo to až do fáze, kdy jsem myslela jen a jen na bradavku, která nebyla celá, které mastička nepomáhala a bolela tak, že jsem se jí ani nemohla dotknout, natož aby ji někdo pevně stiskl dásněmi. Jen dvě věci mě hnaly kupředu, abych vytrvala. Věřila jsem, že to přejde a že dělám to nejlepší pro svoje miminko. A vyplatilo se. Zhruba po měsíci bylo všechno kojení bez bolesti, užívali jsme si to maximálně oba. Pak už jsem se těšila na každé kojení, na tu blízkost, na to spojení mezi námi dvěma, na to kouzlo, které přicházelo při každém přisátí. Kdo nezažil, nepochopí.

Dneska už vím, že kojení je úžasný, že se ho jen tak nevzdám, ať to stojí, co to stojí. Jsem šťastná za to, že moje dítko dostane to nejlepší jídlo, ve správnou dobu, v té nejpřesnější teplotě a s tou největší láskou, kdykoliv potřebuje.

Musím říct, že kojit se dá opravdu kdekoliv a kdykoliv, stačí, když je maminka vynalézavá. V tomhle nám moc a moc pomohl šátek a později nosítko. O tom ale zase někdy příště.

Kojení na veřejnosti

Tím, že se náš syn narodil v zimě, kdy člověk chodí logicky víc oblečen, bylo kojení na veřejnosti mnohem snazší. Myslím tím to, že na krku máte šálu, která zakryje to, co nechcete ukazovat ostatním. Bylo krátké období, asi první dva měsíce, kdy jsem si na kojení v restauraci, v nákupním centru, na zastávce, v autobuse, kdy jsem si na kojení venku zvykala. Brala jsem ale v potaz hlavně to, že syn má nějakou potřebu - hlad a tu mohu ukojit jen já. Nemá tedy cenu čekat, poslouchat jeho ustavičný pláč a dát mu tedy najíst co nejdříve to jde. Ze začátku jsem byla velkým odpůrcem dudlíků, tzv. šidítek. Po měsíci jsem mu přece jen občas přišla na chuť, ale zase jen na krátkou dobu. Zvykla jsem si na fakt, že to nejlepší, co mému synovi mohu dát, je mateřské mléko. A tím, že nemusím nic ohřívat, vařit, mu ho mohu dát kdykoliv a taky kdekoliv. Nejde o nic intimního, prostě jej nakrmím. Takže jsem se přestala jakkoliv zakrývat. Mým jediným "problémem" bylo oblečení. Dřív jsem u skříně stála ráno s tím - tak co si dneska obleču, na co má náladu. Teď je to trošku jinak - musím najít něco, co je pohodlný a z čeho jdou hlavně rychle vydělat prsa na kojení. :-)

Ze začátku jsem se taky zkoušela zahalovat do plenky, ale to Joník vždycky úspěšně shodil, takže jsem z toho byla akorát nervní, protivná.... 

Párkrát se mi stalo, že jsem zahlídla pár opovržlivých pohledů, zaslechla nevkusné poznámky (tady musím podotknout, že většinou od starších žen). Naučila jsem se jednu úžasnou věc, jen se usmát a nic neřešit, nevysvětlovat, prostě být tady teď jen tou nejlepší mámou pro mé dítě. Často se přistihnu, že jsem do toho tak ponořená, že ani nevnímám, co se kolem děje. Jen my a naše propojení plné lásky. 

Pamatuju si, jak jsem poprvé kojila v šalině a byla jsem z toho tak nadšená, že jsem to volala příteli. Ušetřila jsem si tak spoustu času, protože opravdu hodně cestujeme. Obrovské díky patří tomu, kdo vymyslel šátky a nosítka - prostě GENIÁLNÍ VYNÁLEZ! Nechápu, jak to naše mamky, hlavně ty, co měly dvojčata, trojčata, mohly bez nosítka zvládnout...

Kojíme na houpačce na dětském hřišti, prošlo spoustu lidí, ale nikdo si ničeho nevšiml...

P.S. Opravdu mě dostávají názory, že žena by na veřejnosti neměla kojit vůbec. Maximálně v kojících místnostech. Mně osobně se stalo, že jsem na takovej kojící koutek (bylo to myslím v IKEA) čekala cca 45 minut. I s mojí malou trpělivostí bych to bývala byla dala, ale hladový mrčící dítě rozhodně ne. Tak jsme nakonec kojili na gauči před záchody a světe div se - nic se nestalo. :-)

Co k tomu dodat - kojení je přirozená věc, nepřirozené je odsuzovat kojící matky. Buďte tu pro svoje děti. Neřešte ostatní, ale sami sebe. 

Přes prsa si hodím šátek a je po problému a nepoutá to pozornost :)

Výhody a nevýhody kojení

+ nejlepší koktejl živin, jenž nenahradí žádné umělé mléko, je vždy vyrobeno dítěti na míru

+ snižuje dětskou úmrtnost v důsledku běžných dětských nemocí (pneumonie, SIDS či průjem)

+ pomáhá při rychlejším zotavování při a po nemoci

+ prohlubuje vztah mezi matkou a dítětem

+ má vždy správnou teplotu

+ je možné krmit své dítě kdykoliv a kdekoliv

+ ušetříte svůj čas, který byste věnovali ohřívání, vymývání, přípravě

+ ušetříte své peníze, které byste utratili za umělé mléko, lahvičky, ohřívačky, apod.

+ snižuje riziko mnoha onemocnění jako je např. ekzém, leukémie, astma, alergie, obezita, celiakie aj.

+ je dobře stravitelné

+ je ekologické

+ pomáhá rychlejšímu zavinování dělohy po porodu

+ při kojení se dá dělat více věcí – odpočívat, číst, plést, psát, …

- časová náročnost

- možná bolestivost hlavně v začátcích

- nemožnost zastoupení jiné osoby v době krmení

- nutnost abstinence (ne úplná)

Ať už se rozhodnete kojit či nekojit, věřte tomu, že Vaše rozhodnutí je to správné a ono bude správné.

Hezký den všem a kojení zdar.

Kam.