10 TIPŮ PRO LEHČÍ ŽIVOT

Snad každý z nás by rád vedl snazší život. Nikdo nechce mít starosti navíc, trápit se kvůli problémům, mít jich plnou hlavu, nemoct spát a podobně. Dřív jsem to měla dost podobně i já. Ale spousta věcí, které se mi v životě staly, mě změnily natolik, že dneska tomu tak není. Možná se ptáte, co za události v mém životě to zapříčinily? To by bylo na dlouhé povídání. Ve zkratce to byla rodinná situace, střet s vážnou nemocí, studium, puberta a seberozvoj jako takový. Více třeba v dalším článku...
Ale tady je mých 10 tipů, které mi usnadňují život, třeba se Vám budou hodit, třeba zde nenajdete nic nového, co byste ještě nepraktikovali taky, ale kdo ví.

1. SEZNAMY

Někomu se může zdát, že je to zbytečný, psát si seznamy, že nakonec zapomenou na ten seznam i na úkoly. Mně se to teda osvědčilo. Hlavně ve chvíli, kdy mi přijde, že mám plnou hlavu úkolů, kde jsem na konci s volnou kapacitou. Napíšu si tedy seznam těch nejdůležitějších úkolů. Je dobré si je seřadit od těch nejdůležitějších po ty méně důležité. Pomáhá taky barevné označení - stejnou barvu použiji na danou kategorii - DOMÁCNOST - žlutá, ŠKOLA - modrá, NÁKUP - oranžová, apod. 

Nejvíc mě na seznamech baví odškrtávání a fajfkování. Jak malá holka. No a co. :)

Nejlepší je dát si seznam na místo, kde na něj často uvidíte - na zrcadlo, na dveře, na ledničku. Osobně si k tomu dávám i vnitřní závazek, že jej splním do určité doby, jinak by to pro mě nemělo smysl. Prokrastinace je zlá věc... Ale když se mi povede celý seznam splnit, dávám si nejen palec hore, ale i nějakou odměnu, protože to mě pak víc a víc motivuje je zase brzy splnit.
K těmto seznamům patří i seznamy dárků - vždycky mám v poznámkách v mobilu seznam dárků pro členy své rodiny. Seznam průběžně doplňuji, jak mě napadnou, jak se o nich zmíní, jak některé z nich koupím. Je pak mnohem snazší trefit se do gusta každého z nich.

2. FUNKČNÍ DIÁŘ

Se seznamy je super mít propojený i diář. Píšu si sem jednotlivé úkoly, ve spojení s datem si jej více zafixuju a brzy ho splním. Používám jak klasický papírový diář, tak i ten v mobilu. Mám je oba propojené. Dřív jsme je měli propojené i s přítelem, tím si usnadníte život, ale taky se obejdete bez pár hádek, když na něco jeden z vás zapomene. Díky připomenutí se zvukem, se tahle možnost prostě minimalizuje. 

Tady taky upřednostňuju barevné označení, ale i bez toho se obejdu. S jakým diářem jste spokojeni vy, to mě zajímá? Každý rok zkouším nový a nový a ještě nebyl jeden, který by mi vyhovoval ve všech svých aspektech. Tak budu ráda za Vaše tipy.
Do diářů si čas od času také píšu to, co budu daný týden vařit, podle toho pak nakupuji. Ušetřím čas, peníze a i mozkovou kapacitu. Ne vždy se mi to podaří, ale když ano, je to fakt úleva, že člověk ví, co bude. Nenervuje se, nestresuje se, co uvařit, jestli má všechny ingredience,... Však to znáte. :)

3. PLÁNOVAT DOPŘEDU + FINANČNÍ ROZPOČET

Ke konci každého roku si už do nového diáře dělám plán na příští rok. Rozplánuju si všechny události na jednotlivé měsíce. Do sloupečku vedle si píšu i částku, o kterou bude moje peněženka chudší, abych tak věděla, kolik si našetřit. Zaznamenávám si tu Vánoce, narozeniny, svátky, výročí, mezinárodní dny, dovolenou, aj. 

Často si tak i schovám penízky do obálky na danou akci a vím, že mám rezervu a nestresuju se pak těsně před daným datem. Dárky se snažím kupovat vždy s dostatečným předstihem, často se ptám oslavenců, co si přejí (tak, aby nepoznali, že se ptám záměrně).

4. ŠETŘIT PRAVIDELNĚ, INVESTOVAT

Často se u mých kamarádů setkávám s tím, že jim každý měsíc z výplaty zbude několik stovek nebo tisíců. Většina z nich si je prostě nechává na účtě na horší časy. Jiní je vybírají a schovávají doma v obálce s nápisem "Oslava narozenin", "Dovolená", "Kurz angličtiny" apod. Byla jsem jednou z nich, ale pak jsem si řekla, že je na čase investovat. Sebrala jsem tedy svoje našetřené peníze a investovala je do podílových fondů. Měsíčně se mi na účet připíšou úroky a já k těmto penězům připisuji další. Spořím si na budoucnost ve formě dluhopisových a akciových fondů. I teď při mateřské to jde. Vím, že ty peníze jednou budu potřebovat. Na splnění svých snů. 

Říkáte si, že taky investujete - koupili jste si novou kabelku (ehmmm, jako vážně?), máte spořící účet (který je dneska dost nevýhodným produktem mimo jiné). Jediné co, se v dnešní době vyplatí, jsou dle mého dvě věci: 1) Investovat sami do sebe - tedy do vzdělání a seberozvoje a za 2) do nemovitostí. Vždy je fajn mít rezervu, kam můžete kdykoliv sáhnout, až bude "jednou" potřeba.

Nikomu nic nevnucuji, jen říkám svůj názor. Každý svého štěstí strůjcem. :)

5. PRACOVAT NA SOBĚ

Neusínat na vavřínech, jak se říká. Spousta mých známých má za sebou vysokou školu, několik kurzů, pár diplomů a osvědčení. Často se mě ptají, proč já dál studuji tamto a ono. Odpovídám stroze: dělám to jen a jen pro sebe (i když ne tak docela). Snažím se maximálně využívat svůj potencionál, dělám to, co mě baví, co mě naplňuje a věřím, že mi to k něčemu je. Ne jen k tomu, mít v ruce diplom a chvástat se tituly před a za jménem, jako někteří.

Nejde jen o studium kurzů, či škol. Stačí se zaměřit na to, co čtete, jakou literaturu vyhledáváte, jaká videa sledujete, jaké články čtete. 

Zkuste si udělat jednoduchou myšlenkovou mapu. Doprostřed dejte svoje jméno, kolem dokola utvořte několik bublin se svými zájmy, s tím, co chcete. Pod bublinu si napište, co pro to děláte. U které bubliny budete mít nejvíce odrážek, to je to, co vás nejvíc baví. Zaměřte se na to ve svém životě na 100 %, dělejte pro to maximum a hlavně, dělejte to srdcem. Pokud člověk něco opravdu chce, vždy se mu to podaří. Tak šup, rovnou do toho! :)

6. VÁŽIT SI TOHO, CO MÁM (TADY A TEĎ)

Zní to tak jednoduše, fádně, pochopitelně, až trapně. Ale ruku na srdce - kdo z lidí to tak doopravdy má? Řekla bych, že v dnešní době jen minimum lidí je rádo za to, co má. Závidí těm, co mají víc, větší, lepší, ... Přitom až ztratí, co mají teď, nebudou mít nic. Myslím tím jak věci, tak lidi, okamžiky, příběhy, které se nám denně dějí. Važme si toho, že se můžeme ráno nadechnout, dojít si sami na záchod, do obchodu, že máme kolem sebe lidi, kteří nás berou takové, jací jsme, mají nás rádi a věnují nám to nejcennější, co mají - svůj ČAS. Nelpěte proto tolik na materiálních věcech, zkuste si vážit maličkostí, které Vám život přináší a uvidíte, že opravdu budete šťastnější alespoň o kousek.

7. UŽÍVAT SI KAŽDÝ DEN NA 100%

"Přej a bude Ti přáno". Tak tímhle tím se řídím už dost dlouho a myslím, že na tom opravdu něco bude. Stejně to mám s příslovím: "Dej a bude Ti dáno". Proto, kdykoliv můžu, tak pomáhám. Ať už je to na ulici, ve vlaku, v obchodě, zkrátka kdekoliv, komukoliv. Nečekám za to od lidí něco za to. Vím, že se mi to vrátí, až to já budu potřebovat a je to tak. Třeba spěchám na šalinu, stojím s nevrlým dítětem ve frontě, která je minimálně na 15 minut a najednou mě někdo jen tak pustí před sebe. Člověk by řekl, že je to náhoda. Podle mě ne....

Často jdou na mě myšlenky, že bych zrovna dneska zůstala v posteli a nedělala naprosto nic. Jenže pak si řeknu, co když je dnešek tím posledním dnem tady? Takže vstanu a snažím se užít si každou minutu daného dne, nejradši se svojí rodinou, zvířaty a někde v přírodě. To jsou moje srdcovky prostě! :-)

8. SEZNAM PŘÁNÍ NA JEDEN ROK
Na začátku roku si v diáři na volné místo vytvořím seznam mých přání na další rok. Nejde vždy o konkrétní přání, spíše takové vize, čeho chci dosáhnout, v čem se chci zlepšit. Často se k nim v průběhu roku vracím, abych si uvědomila, co vlastně chci, abych si urovnala priority a věděla, za čím a proč jdu. Na konci roku mám takovou vlastní sebeevaluaci, kdy si odškrtávám to, co se mi podařilo, rozjímám nad tím, co je potřeba zlepšit a často pár vizí zase zopakuji v tom dalším roce.
Musím říct, že je to fakt super, vždy mám minimálně 80% úspěšnost v tom, co si na začátku roku stanovím. Tím, že svoje myšlenky přenesete na papír, dodáte věcem důležitost, více si vaše cíle zaryjete pod kůži a jen tak lehce na ně nezapomenete. Co myslíte?

9. PRAVIDELNOST
Snažím se ve svém životě hledat pravidelnost. Nemyslím tím, že bychom měli celý týden  doma rozplánovaný přesně jako rozvrh hodin ve škole a přesně podle něj jeli, ale jsou věci, které se v nich pravidelně objevují. Člověk tak s nimi počítá, ví, kdy přijdou. Je to třeba pravidelné cvičení, úklid, procházka, návštěva, výlet, oslavy, atd. Pak se z toho stávají naše tradice, na které se těšíme společně, porovnáváme, co bylo loni, předloni,... Nelpím nad tím, abychom doma měli přesný režim dne. I když si spousta z Vás myslí, že tím, že máme malé dítě, by to bylo to pravé ořechové. Upřímně mně iritují maminky, které mají se svým dítětem na každý den aktivitu (koupání, cvičení, logopedie, dětská herna, zpívání, apod.), každý den s přesností na minuty svoje děti koupou, uspávají. Ano, máme to také zhruba podobně každý den, ale je pro nás normální vyjít z těchto zajetých kolejí a nezbláznit se, když to jednou bude jinak. Tím, že hodně cestujeme, musíme se dost přizpůsobovat místu, kde aktuálně jsme, takže to s tou denní rutinou ani není úplně lehké. Musím tady pochválit Joníka, který je na tohle už od narození opravdu expert, usne kdekoliv a skoro jakkoliv (stačí mu maminka a prso :-) ). Usnul například ve vlaku, v kotli fanoušků, na nádraží, na přednášce, v autobuse, zkrátka když to na něj přijde, přizpůsobí se.

10. ČAS
Budu se opakovat, když řeknu, že čas, je to nejcennější, co máme, ale je to prostě tak. Proto se snažím svůj čas nemít jen pro sebe. Plánovat setkání s přáteli je to, co mě neskutečně naplňuje. Beru to jako svoji životní investici. Investici do sebe sama. V životě jsem se naučila jednu důležitou věc. Rozdělovat lidi kolem sebe na 2 kategorie: 1. Ti kteří mi dávají energii a za 2. Ti kteří mi energii berou. Kategorii č. 2 se snažím už pár let celkem úspěšně eliminovat. Je to tak úžasný, osvobozující, nemuset řešit lidi, kteří jsou frustrovaní z vlastních životů, marní svůj život zbytečnostmi, jsou věčně nespokojení a jsou plni nenávisti a závisti ostatním.
Říká se, že každý člověk je průměrem 5 nejbližších osob, se kterým se nejčastěji setkává. Svatá pravda. Alespoň podle mě.

Musím podotknout, že tyhle tipy pomáhají mně ulehčit život, ale u Vás to nemusí být 100% funkční taky. Každý si musí najít to svoje. Přizpůsobit se svému životu a tomu, co mu vyhovuje. Proto to berte pouze jako takovou malou inspiraci, co můžete ve svém životě dělat jinak. Jestli máte, nějaké svoje soukromé tipy, jak si ulehčit život, sem s nimi pro inspiraci.

Krásný den,

Kam.